Stál voják na dešti

Jarek Nohavica

1:StBmál voják nD#a dešti a bBmylo to už k rD#ánu,
stBmál voják nD#a dešti a hlC#ídal zbrC#dimojní sklF7ad,
stBmál voják, stG#ál tF#am sD#mám, pC#ršelo dF7o kaštanů,
mD#malounko svBmítalo, šli ho už vystřídat.
2:Vzal voják samopal, dal do úst hlaveň tmavou,
a byl ten polibek hořký a ledový,
co mu tam na dešti v té chvíli táhlo hlavou,
od toho vojáka nikdo se nedoví.
3:Leží a nedýchá, liják mu ránu myje,
krev bloudí, země má, co s ní - nu jen ji ber,
je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je,
navždycky zbytečný, navždycky dezertér.
4:A my tu sedíme a soudit by se chtělo,
tohle se nedělá, tak neumírá muž,
jenže to promoklé, to natažené tělo
nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už.
5:Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal,
když v noci na pryčně seděl a nemoh' spát,
tak někdy cizí jsme, lhostejní jak ta voda,
a pak se na dešti zastřelí, zastřelí kamarád ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:23:10.455+00:00
Výsledky hledání: